Methodik
Wie wir herausfinden, was Ihre Kundschaft wirklich entscheidet
Vier Schritte. Am Anfang Ihre Situation, am Ende ein Plan, mit dem Sie arbeiten können.
Vier Schritte von der Situation zum Plan
- 01
Wir verstehen die Situation
Wir sprechen über eine konkrete Kundengruppe: was sie löst, was sie schon versucht hat, wo sie zögert. Keine generischen Personas.
Ende dieses Schrittseine Kundschaft, die konkret genug beschrieben ist, um ohne Rätselraten darüber zu sprechen
- 02
Wir decken auf, was entscheidet
Wir vergleichen die Antworten miteinander, um zu sehen, was die Entscheidung wirklich treibt und was sie stoppt. Wo Antworten sich widersprechen, sagen wir es deutlich.
Ende dieses Schrittsbenannte Auslöser und Barrieren statt Eindrücke
- 03
Wir übersetzen es in Strategie
Für jede Barriere definieren wir, was an Botschaft, Angebot, Nachweisen und CTA zu ändern ist – und in welcher Reihenfolge das sinnvoll ist.
Ende dieses Schrittsein Plan von Verbesserungen, nach Wirkung geordnet
- 04
Sie erhalten ein Ergebnis, mit dem Sie arbeiten können
Der Bericht führt die Kundschaft durch die Entscheidungsphasen. Jede Schlussfolgerung zeigt die Antwort, aus der sie stammt, und wie sicher sie ist.
Ende dieses Schrittsein Bericht und ein Team-PDF in Ihrer Sprache
Warum wir so arbeiten
Analytics zeigt, wo Menschen abgesprungen sind. Warum, sagt sie nie. Ein strukturiertes Gespräch liefert die fehlende Hälfte – und weil jede Schlussfolgerung ihre Quelle zeigt, kann Ihr Team darüber diskutieren und ihr widersprechen.
Für technische Leserinnen und Leser: Pipeline, Evidenzklassen, Regelversionen und peer-reviewte Quellen
Analytische Pipeline
Von 28 Antworten zu einer strategischen Maßnahme
- 01
Strukturierte Workshop-Antworten (T1–T28)
- 02
Rekonstruktion der Zielkundschaft
- 03
Beobachtetes Verhalten
- 04
Verhaltensmechanismus
- 05
Neurokognitive Interpretation
- 06
Zusammenwirkendes Netzwerk der Systeme
- 07
Wirkung in der Entscheidungsphase
- 08
Strategische Maßnahme
Evidenzhierarchie und Status
Jede Schlussfolgerung trägt eine von vier Evidenzklassen. Die Klasse wird niemals angehoben, nur damit ein Ergebnis sicherer wirkt.
customer-decision-map · rules 3.3.0 · lexicon 1.0.0
Dieselben Antworten und dieselbe Regelversion erzeugen ein identisches Ergebnis. Es ist immer sichtbar, welche Regel- und Lexikonversion einen Bericht erzeugt hat.
aktuelle Regelversion 3.3.0
Vor der Ausgabe durchläuft ein Bericht eine Prüfung auf Vollständigkeit der Antworten, Widersprüche zwischen den Phasen und Evidenzdisziplin. Ein Bericht, der die Prüfung nicht besteht, wird nicht als final ausgegeben.
Wissenschaftliche Rahmenwerke · Evidenzbasis
Die Methodik ist von etablierten Forschungsrahmen inspiriert
Wie wir die Quellen nutzen und was daraus nicht folgt
Scientific framework
Antonio Damasio
Emotion, Entscheidung und Interozeption · Hypothese der somatischen Marker
Der Rahmen, wonach ein affektives und körperliches (interozeptives) Signal aus früherer Erfahrung die Optionsmenge bereits vor dem expliziten rationalen Vergleich verengt.
Neurowissenschaftlicher Rahmen für das Verhältnis von Emotion und Entscheidung (publizierte Literatur).
- Damasio A. R. (1996): The somatic marker hypothesis, Phil. Trans. R. Soc. B
- Bechara A., Damasio A. R. (2005): The somatic marker hypothesis, Games & Economic Behavior
- Oficiální institucionální profil: Antonio Damasio, USC Dornsife (bez použití portrétu — pouze odkaz na zdroj)
Es handelt sich weder um eine Zusammenarbeit noch um eine Billigung des Werkzeugs. Die Namensnennung dient allein der Kennzeichnung des Fachrahmens, auf dem die Methodik aufbaut.
Psychology framework
Daniel Kahneman (1934–2024) · Amos Tversky (1937–1996)
Urteil und Entscheidung unter Unsicherheit · Heuristiken, Biases, Prospect Theory
Rahmen für schnelles heuristisches Filtern versus langsamen kriterienbasierten Vergleich, für Verlustaversion und für Framing-Effekte bei Entscheidungen unter Unsicherheit.
Ein historischer psychologischer Rahmen. Daniel Kahneman ist 2024 verstorben; er ist kein aktueller Berater des Produkts.
- Tversky A., Kahneman D. (1974): Judgment under uncertainty — heuristics and biases, Science
- Kahneman D., Tversky A. (1979): Prospect theory, Econometrica
- Oficiální institucionální zdroj: Daniel Kahneman, NobelPrize.org (bez použití portrétu — pouze odkaz na zdroj)
Es handelt sich weder um eine Zusammenarbeit noch um eine Billigung des Werkzeugs. Die Namensnennung dient allein der Kennzeichnung des Fachrahmens, auf dem die Methodik aufbaut.
Produktinferenz-Ebene – unser eigenes Modell
- · Abbildung der 28 Workshop-Antworten (T1–T28) auf beobachtete Signale mit semantischer Unterstützung, Korroboration, Spezifität und Widerspruchserkennung.
- · Ein eigener Katalog von Verhaltensmechanismen als obligatorischer Zwischenschritt zwischen Antwort und kandidatenhaftem neurokognitivem System.
- · Eigene Scores für modellierte Relevanz (0–100) und Zuverlässigkeit (0–100) – interne Modellscores, nicht die Wahrscheinlichkeit tatsächlicher Hirnaktivierung.
- · Eigene Schwellenwerte für die Evidenzklassen DATA / INFERENCE / HYPOTHESIS / TO VERIFY und eigene Priorisierung der Empfehlungen.
Registry der wissenschaftlichen Quellen
Registry der peer-reviewten Quellen
Die Methodik ist interpretativ von peer-reviewter Literatur inspiriert. Literatur wird laufend geprüft und die Methodik kann im Laufe der Zeit aktualisiert werden – das ändert eine bereits vorliegende Analyse NICHT automatisch. Ein bestehender Bericht bleibt an die Regelversion gebunden, mit der er erstellt wurde.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Hipokampus a rozhodování orientované na budoucnost
Review: What Are Memories For? The Hippocampus Bridges Past Experience with Future Decisions, Trends in Cognitive Sciences 24(7):542–556 (2020).
PMID 32513572DOI 10.1016/j.tics.2020.04.004
Paměťové systémy se zapojují, když volba vyžaduje konstrukci nebo simulaci budoucího scénáře, nikoli pouhé vybavení uložené hodnoty.
Prokazuje zapojení v laboratorních a klinických paradigmatech; neopravňuje k tvrzením o hipokampálním stavu konkrétního jmenovaného kupujícího.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Hipokampus–vmPFC při rozhodování založeném na paměti
Review: The Interplay of Hippocampus and Ventromedial Prefrontal Cortex in Memory-Based Decision Making, Brain Sciences 7(1):4 (2017; online 28. 12. 2016).
PMID 28036071DOI 10.3390/brainsci7010004
Hodnotová rozhodnutí závislá na vybavených epizodách zahrnují interakci mezi mediotemporálními paměťovými systémy a ventromediální prefrontální integrací hodnoty.
Interakce je odvozena ze skupinových úloh; individuální predikce není podpořena.
experiment (zvířecí model) · nepřímá podpora (analogie, jiný druh nebo jiná úloha)
Hipokampus–OFC a struktura rozhodovací úlohy
Knudsen E. B., Wallis J. D. (2021): The hippocampus and orbitofrontal cortex jointly represent task structure during memory-guided decision making. Cell Reports 37(9):110065. — primární elektrofyziologická studie (makakové), nikoli přehled.
PMID 34852232DOI 10.1016/j.celrep.2021.110065
Při volbě vedené pamětí je struktura úlohy (možnosti, stavy, kontexty) reprezentována společně hipokampem a orbitofrontální kůrou.
Jde o invazivní záznamy u makaků v laboratorní úloze; přenos na lidské komerční rozhodování je analogie, nikoli důkaz, a nelze z něj usuzovat na konkrétního zákazníka.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Přehled VTA / dopaminergního odměňovacího okruhu
Comprehensive review: The Role of the Ventral Tegmental Area in Reward and Addiction. Neurosciences (Riyadh) 31(2):108–126 (2026).
PMID 42238670DOI 10.17712/1658-3183.2787
Dopaminergní signalizace ve středním mozku sleduje předpokládanou odměnu a chybu v predikci odměny a řídí přibližovací chování.
Neříká nic o tom, jak je zpracováno konkrétní marketingové tvrzení; dopamin není mírou přesvědčivosti.
anatomická / konektivitní studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Funkční neuroanatomie VTA
Trutti A. C. et al. (2019): Functional neuroanatomical review of the ventral tegmental area. NeuroImage 191:258–268.
PMID 30710678DOI 10.1016/j.neuroimage.2019.01.062
Mezokortikolimbické projekce propojují odměňovací signalizaci středního mozku se striatálními a prefrontálními cíli.
Pouze anatomický/konektivitní důkaz.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Insula, riziko a fáze rozhodování
Review: Roles of the Different Sub-Regions of the Insular Cortex in Various Phases of the Decision-Making Process, Frontiers in Behavioral Neuroscience 9:309 (2015).
PMID 26635559DOI 10.3389/fnbeh.2015.00309
Zapojení přední insuly je popisováno při anticipaci a hodnocení nejistých a rizikových výsledků, což odpovídá signálu pociťovaného rizika.
Korelační zjištění; odpovědi insuly jsou popisovány i u mnoha jiných interoceptivních a pozornostních nároků nesouvisejících s rizikem.
metaanalýza · silná podpora obecného mechanismu
Metaanalýza sítě zpracovávající nejistotu
Coordinate-based meta-analysis: Brain networks under uncertainty, Journal of Affective Disorders 320:456–465 (2022).
PMID 36162676DOI 10.1016/j.jad.2022.09.099
Nejistotu zpracovává distribuovaná síť (salience, insula, cingulum, prefrontální kůra), nikoli jediná oblast.
Podporuje popis na úrovni sítě; nepodporuje mapování jedna oblast–jedna emoce ani individuální inferenci.
teoretický rámec · slabá podpora obecného mechanismu
Amygdala jako detektor relevance
Sander D., Grafman J., Zalla T. (2003): The human amygdala — an evolved system for relevance detection. Reviews in the Neurosciences 14(4):303–316.
PMID 14640318DOI 10.1515/revneuro.2003.14.4.303
Odpovědi amygdaly sledují vlastní relevanci a významnost podnětů, nejen strach; relevance zkresluje pozornost i paměť.
Teoretický přehled; detekci relevance nelze vyčíst z dotazníku.
experiment (zvířecí model) · nepřímá podpora (analogie, jiný druh nebo jiná úloha)
Amygdala, hrozba a nejistota (zvířecí modely)
Davis M., Whalen P. J. et al. (2006): Animal studies of amygdala function in fear and uncertainty — relevance to human research. Biological Psychology 73(1):49–60.
PMID 16500019DOI 10.1016/j.biopsycho.2006.01.007
Nejednoznačná nebo nevyřešená hrozba je spojena s trvalejším zapojením amygdaly a vyšší ostražitostí.
Evidence pochází převážně ze zvířecích modelů strachu; laboratorní paradigmata hrozby se podstatně liší od komerčního vnímání rizika a neopravňují k tvrzení o amygdale konkrétního zákazníka.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Rozhodování založené na úsilí
Review: Neurobiological foundations and clinical relevance of effort-based decision-making, Brain Imaging and Behavior (2024).
PMID 38819540DOI 10.1007/s11682-024-00890-x
Předpokládané úsilí je diskontováno vůči očekávané hodnotě, přičemž cingulární a striatální systémy se podílejí na tomto kompromisu.
Úsilí v těchto studiích je fyzická nebo kognitivní zátěž, nikoli zátěž spojená s nákupem či migrací.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Crone & Dahl (2012) — adolescence jako období socio-afektivní angažovanosti
Crone E. A., Dahl R. E. (2012): Understanding adolescence as a period of social–affective engagement and goal flexibility. Nature Reviews Neuroscience 13(9):636–650.
PMID 22903221DOI 10.1038/nrn3313
V adolescenci je popisována zvýšená citlivost na odměnu a sociální kontext při postupně dozrávající kognitivní kontrole; motivační relevance kontextu je flexibilní, ne fixní deficit.
Skupinová vývojová zjištění. Neopravňují k tvrzení o zralosti mozku konkrétní osoby ani k použití generačního labelu; věk musí být znám z evidence.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Steinberg (2008) — dvousystémový pohled na riskování v adolescenci
Steinberg L. (2008): A social neuroscience perspective on adolescent risk-taking. Developmental Review 28(1):78–106.
PMID 18509515DOI 10.1016/j.dr.2007.08.002
Rozdílná časová dynamika socio-emočního a kontrolního systému vysvětluje vyšší ochotu riskovat v přítomnosti vrstevníků a při okamžité odměně.
Model je předmětem odborné diskuse a popisuje průměry skupin; jednotlivce nepředikuje. Není mírou charakteru ani schopností.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Crone & Konijn (2018) — užívání médií a vývoj mozku v adolescenci
Crone E. A., Konijn E. A. (2018): Media use and brain development during adolescence. Nature Communications 9:588.
PMID 29467362DOI 10.1038/s41467-018-03126-x
Sociální zpětná vazba v digitálních prostředích zapojuje stejné procesy hodnocení sociální odměny a odmítnutí jako offline kontext; expozice médiím je popisována jako kontext vývoje, nikoli jeho příčina.
Přehled převážně korelačních studií. Neopravňuje ke kauzálnímu tvrzení, že média mění mozek generace, ani k tvrzení o „jiném mozku“ Gen Z / Gen Alpha.
přehledová studie · slabá podpora obecného mechanismu
Systematický přehled (2024) — problematické užívání internetu/smartphonu a kognitivní kontrola
León Méndez M., Padrón I., Fumero A., Marrero R. J. (2024): Effects of internet and smartphone addiction on cognitive control in adolescents and young adults — a systematic review of fMRI studies. Neuroscience & Biobehavioral Reviews 159:105572.
DOI 10.1016/j.neubiorev.2024.105572
U problematického užívání jsou popisovány odlišnosti v sítích kognitivní kontroly; přehled je heterogenní a výsledky nejsou konzistentní napříč studiemi.
Vzorky jsou klinicky vymezené (problematické užívání), nikoli běžná populace; design je převážně průřezový, takže směr kauzality není určen. Nelze z něj vyvozovat nic o respondentovi ani o generaci jako celku.
teoretický rámec · středně silná podpora obecného mechanismu
Bell & Jones (2013) — nerozlišitelnost efektu věku, doby a kohorty
Bell A., Jones K. (2013): The impossibility of separating age, period and cohort effects. Social Science & Medicine 93:163–165.
DOI 10.1016/j.socscimed.2013.04.029
Efekt věku, efekt kohorty a efekt doby/prostředí jsou z jednoho průřezového vstupu principiálně neidentifikovatelné bez dalších předpokladů.
Metodologický argument, nikoli empirické zjištění o zákaznících. V tomto reportu slouží jako důvod, proč se generační rozdíly neinterpretují jako biologické.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Garretson & Niedrich (2004) — důvěra ve spokes-charactera
Garretson J. A., Niedrich R. W. (2004): Spokes-Characters — Creating Character Trust and Positive Brand Attitudes. Journal of Advertising 33(2):25–36.
DOI 10.1080/00913367.2004.10639162
Důvěra v maskota/postavu mediuje postoj k marce; efekt je nejsilnější u zákazníků s nízkou zkušeností s markou.
Experimentální reklamní stimuly, nikoli B2B rozhodovací proces; nevypovídá o konkrétním zákazníkovi tohoto reportu.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Kätsyri et al. (2015) — uncanny valley jako perceptuální nesoulad
Kätsyri J., Förger K., Mäkäräinen M., Takala T. (2015): A review of empirical evidence on different uncanny valley hypotheses. Frontiers in Psychology 6:390.
DOI 10.3389/fpsyg.2015.00390
Nejlépe podpořeným vysvětlením „uncanny valley“ je perceptuální nesoulad (rysy s nesouladnou úrovní realismu), nikoli samotná míra lidskosti.
Přehled laboratorních hodnocení tváří a avatarů; nepředikuje reakci konkrétní cílové skupiny na konkrétní grafický návrh.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Schindler et al. (2017) — U-křivka preference stylizace tváří
Schindler S., Zell E., Botsch M., Kissler J. (2017): Differential effects of face-realism and emotion on event-related brain potentials and their implications for the uncanny valley theory. Scientific Reports 7:45003.
DOI 10.1038/srep45003
Odpovědi jsou popisovány jako U-křivka: abstraktní i plně realistické tváře jsou hodnoceny příznivěji než středně stylizované („téměř lidské“).
Laboratorní EEG úloha s tvářemi bez komerčního kontextu; neopravňuje k tvrzení o mozkové odpovědi konkrétního zákazníka.
teoretický rámec · středně silná podpora obecného mechanismu
Fiske et al. (2002) — Stereotype Content Model (vřelost × kompetence)
Fiske S. T., Cuddy A. J. C., Glick P., Xu J. (2002): A model of (often mixed) stereotype content — competence and warmth respectively follow from perceived status and competition. Journal of Personality and Social Psychology 82(6):878–902.
PMID 12051578DOI 10.1037/0022-3514.82.6.878
Sociální i marková percepce se popisuje dvěma osami — vřelost a kompetence; v kontextech citlivých na kredibilitu je hlavním tahem záměru kompetence.
Model sociální percepce, nikoli měření nákupního chování; přenos na maskoty je aplikací rámce, ne přímým důkazem.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Muniz et al. (2024) — disclosure virtuálního influencera
Muniz F. et al. (2024): The impact of virtual influencer disclosure on consumer responses. Journal of Consumer Behaviour.
DOI 10.1002/cb.2271
Odhalení nelidské povahy postavy snižuje vnímaný antropomorfismus, kredibilitu a důvěru v marku.
Krátkodobé experimentální měření postojů; nezachycuje reputační dopad pozdějšího odhalení nezveřejněné syntetické identity.
metaanalýza · silná podpora obecného mechanismu
Chu, Looi & Liu (2026) — metaanalýza virtuálních vs. lidských influencerů
Chu S.-C., Looi J., Liu J. (2026): Virtual versus human influencers — a meta-analysis of 46 studies. Journal of Advertising Research.
DOI 10.1080/00218499.2026.2620892
Virtuální influenceři jsou v průměru méně přesvědčiví než lidští na úrovni postojů; rozdíl se zmenšuje u účtů s vysokým počtem sledujících a je zanedbatelný u behaviorálních intencí.
Průměry přes heterogenní studie a platformy; neurčuje výsledek pro konkrétní marku, kategorii ani publikum.
metaanalýza · silná podpora obecného mechanismu
JTAER (2025) — metaanalýza lidskosti virtuálních influencerů
Journal of Theoretical and Applied Electronic Commerce Research 21(4):124 (2025): Meta-analysis of virtual influencer human-likeness and purchase intention (76 studies, N = 64 545).
DOI 10.3390/jtaer21040124
Lidskost virtuálního influencera zvyšuje nákupní intenci přes kredibilitu a angažovanost; u utilitárních/technických produktů si virtuální influenceři vedou relativně lépe, u hedonických produktů lidé.
Agregace korelačních studií; kategorie produktů jsou hrubé, a metaanalýza nepredikuje jednu konkrétní kampaň.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Kognitivní kontrola podporuje maximalizaci očekávané hodnoty pod nejistotou
Wu X., Geng Y., Chen Y., Zhang S., Liu T., You S., Liu F., Jiang Y., Wang Q., Wu T. (2026): When more control means better choices — cognitive control networks drive expected-value maximization under uncertainty. NeuroImage 313:121989.
PMID 42114662DOI 10.1016/j.neuroimage.2026.121989
Vyšší kapacita kognitivní kontroly je spojena s volbami, které maximalizují očekávanou hodnotu, i když je situace nejistá; nejistota tedy nevede automaticky k vyhýbání.
Laboratorní úloha se skupinovou statistikou; nelze z ní odvodit kontrolní kapacitu konkrétního zákazníka ani predikovat jeho volbu.
metaanalýza · středně silná podpora obecného mechanismu
Metaanalýza: risk seeking vs. risk aversion nejsou jedna proměnná
Common and Distinct Neural Mechanisms Underlying Risk Seeking and Risk Aversion — Evidence From the Neuroimaging Meta-Analysis (2025).
Vyhledávání rizika a averze k riziku mají částečně odlišné neurální korelace; riziko je proto potřeba rozložit na vnímání rizika, ochotu riziko přijmout a citlivost na ztrátu.
Agregace kontrastů z heterogenních laboratorních úloh; neopravňuje k tvrzení o rizikovém profilu konkrétní osoby ani k jeho kvantifikaci.
metaanalýza · slabá podpora obecného mechanismu
Metaanalýza: efekty očekávání odměny na paměť a kontrolu jsou heterogenní
Bowen H., Thurmann K., Moon D. H., Ng A. D., Lucyshyn M., Chiew K. S. (2024): Effects of reward anticipation on memory encoding and cognitive control outcomes — a meta-analysis. PsyArXiv preprint (neprošlo peer review).
Očekávání odměny v průměru zlepšuje kódování do paměti a kognitivní kontrolu, ale velikost efektu silně závisí na designu úlohy a kontextu — vztah není monotónní.
Preprint bez recenze; heterogenita mezi studiemi je vysoká, takže z metaanalýzy nelze odvodit, jak bude odměna působit v jednom konkrétním nákupním kontextu.
metaanalýza · středně silná podpora obecného mechanismu
Metaanalýza: cost-benefit trade-off při investici úsilí
Edgar N., da Silva Castanheira K., Turner G. R., Spreng R. N., Vassena E., Otto A. R.: The neural basis of cost-benefit trade-offs in effort investment — a quantitative activation likelihood estimation meta-analysis. Cognitive, Affective, & Behavioral Neuroscience.
PMID 41688801
Rozhodnutí o vynaložení úsilí je popsáno poměřováním očekávané hodnoty a vnímaného nákladu; hodnota sama o sobě rozhodnutí nevysvětluje.
Metaanalýza konvergence souřadnic v laboratorních úlohách; poměr hodnota/úsilí konkrétního zákazníka není měřen ani predikován. Vstupní škály tohoto nástroje jsou ordinální, takže se v modelu poměřuje ROZDÍL hodnoty a nákladu, nikoli jejich poměr.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Sběr informací je řízen relativní nerovnováhou evidence
D'Ambrogio S., Grohn J., Khalighinejad N., Mattar M. G., Hunt L., Rushworth M. F. S. (2026): Interpretable abstractions of artificial neural networks predict behavior and neural activity during human information gathering. Nature Neuroscience.
DOI 10.1038/s41593-026-02342-9
Kdy člověk pokračuje ve sběru informací, lépe vysvětluje relativní nerovnováha evidence mezi alternativami než absolutní míra nejistoty.
Modelování laboratorních rozhodovacích úloh; přenos na obchodní rozhodovací cestu je analogií na úrovni mechanismu, nikoli důkazem o konkrétním zákazníkovi.
metaanalýza · středně silná podpora obecného mechanismu
Sociální kognice není jeden konstrukt
Kranewitter B., Schurz M. (2025): A Quantitative Review of Brain Activation Maps for Mentalizing, Empathy, and Social Interactions — Specifying Commonalities and Differences. Behavioral Sciences 15(7):934.
DOI 10.3390/bs15070934
Mentalizace, empatie a sociální interakce mají částečně společné a částečně odlišné mapy; „sociální rozhodování“ je proto nutné rozložit na konkrétní mechanismy.
Měření sociální kognice je napříč studiemi heterogenní; agregované mapy neopravňují k tvrzení o sociální kognici jednotlivce.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Kognice je distribuovaná — žádné one-region = one-function
How distributed is the brain-wide network that is recruited for cognition? Nature Reviews Neuroscience (2025).
DOI 10.1038/s41583-025-00992-5
Kognitivní úlohy zapojují rozsáhlé, distribuované sítě; přiřazení jedné funkce jedné oblasti je metodicky neudržitelné a interpretace má být výpočetní/síťová.
Přehledová argumentace o povaze zapojení sítí; neposkytuje mapování na konkrétní marketingové rozhodnutí ani na jednotlivce.
teoretický rámec · nepřímá podpora (analogie, jiný druh nebo jiná úloha)
Dayan — nejistota k lepšímu i k horšímu
Dayan P.: Uncertainty for better and worse — rozlišení rizika a ambiguity a epistemické vs. aleatorické nejistoty. POZNÁMKA: DOI/PMID nebylo možné ověřit z primárního zdroje; položka je vedena jako neověřený identifikátor a nese pouze rámcovou váhu.
Nejistota není jeden stav: riziko (známé rozdělení) a ambiguita (neznámé rozdělení) i epistemická (redukovatelná informací) a aleatorická (neredukovatelná) nejistota vedou k odlišným reakcím — vyhýbání, odkladu, učení nebo aktivnímu hledání informací.
NEOVĚŘENÁ REFERENCE — teoretický / analogický rámec bez ověřeného bibliografického identifikátoru. Nepoužívá se jako empirická evidence, nesmí podporovat žádný mechanismus ani projekci systému a slouží výhradně jako pojmové rozlišení typů nejistoty.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Nejistota jako vodítko k exploraci a učení
Speekenbrink M. (2022): Chasing Unknown Bandits — Uncertainty Guidance in Learning and Decision Making. Current Directions in Psychological Science 31(5):419–427.
DOI 10.1177/09637214221105051
Nejistota systematicky řídí exploraci a učení: může zvýšit hodnotu možnosti, o níž je málo informací, místo aby ji automaticky znevýhodnila.
Přehled laboratorních rozhodovacích úloh; neopravňuje k tvrzení, že konkrétní zákazník bude explorovat, pouze vylučuje automatické ztotožnění nejistoty s averzí.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Reaktivace paměti v uvážlivém rozhodování
Biderman N., Bakkour A., Shohamy D. (2020): Mixing memory and desire — how memory reactivation supports deliberative decision-making. Trends in Cognitive Sciences.
PMID 34665529
Uvážlivé rozhodování využívá vybavené epizody; dostupnost a přesnost vybavení určují, jaké možnosti se vůbec dostanou do srovnání.
Přehled skupinových zjištění; přesnost paměti konkrétního zákazníka není v tomto nástroji měřena, pouze odhadována z obsahu odpovědí.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Kontext určuje, kdy paměť ovlivní hodnotové rozhodnutí
Duncan K., Semmler A., Shohamy D. (2019/2017): Memory states influence value-based decisions. Journal of Experimental Psychology: General.
PMID 27797556
Míra, v jaké paměť ovlivní hodnotovou volbu, závisí na kontextu rozhodnutí a na aktuálním paměťovém stavu; stejný obsah paměti nemá vždy stejný vliv.
Experimentální manipulace kontextu v laboratoři; kontextovou moderaci u konkrétního zákazníka nelze z workshopu měřit, jen deterministicky odhadnout z odpovědí.
observační studie · silná podpora obecného mechanismu
Nonergodicita a Simpsonův paradox ve vztahu mozek–chování
Mistry P. K., Branigan N. K., Gao Z., Cai W., Menon V.: Nonergodicity and Simpson's paradox in neurocognitive dynamics of cognitive control. Nature Communications.
DOI 10.1038/s41467-026-71404-0
Vztahy mezi mozkem a chováním zjištěné mezi lidmi se u jednotlivce nemusí opakovat a mohou mít i opačný směr; skupinová evidence není automaticky přenositelná na jednotlivce.
Studie ukazuje mez přenositelnosti, nikoli náhradní postup; neopravňuje k žádnému individuálnímu neurálnímu tvrzení, pouze zakazuje jeho automatické vyvození.
přehledová studie · nepřímá podpora (analogie, jiný druh nebo jiná úloha)
Populační kódy pro kontextově závislé rozhodování
Kira S., Panzeri S. (2026): Population codes for context-dependent decision-making. Current Opinion in Neurobiology 99:103243.
PMID 42391983DOI 10.1016/j.conb.2026.103243
Kontext, cíl a vybavená zkušenost působí jako moderující vrstva: stejná informace vede k jiné volbě, pokud se změní kontext úlohy. Rozhodování je popsáno na úrovni distribuovaných populačních kódů, nikoli jedné oblasti.
Přehled výpočetních a převážně zvířecích dat; používá se výhradně jako argument pro KONTEXTOVOU MODERACI chování a nesmí být použit jako tvrzení o kódování v mozku konkrétního zákazníka ani jako podpora konkrétní oblasti.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Skupinová identita mění chování v sociálním rozhodování
Overhaus J. et al. (2026): Mindful minds — how group identity shapes brain and behavior in social decision-making. Cognitive, Affective & Behavioral Neuroscience 26:1778–1794.
PMID 41998324DOI 10.3758/s13415-026-01425-1
Příslušnost ke skupině a významnost skupinové identity mění chování v sociálním rozhodování (vstřícnost, ochotu ke spolupráci, hodnocení normy) — identita působí jako kontextový modifikátor významnosti.
Zdroj se používá POUZE jako kontextový / skupinově-významnostní modifikátor sociálních mechanismů. Nesmí být citován jako doklad zapojení TPJ, dACC ani jiné oblasti u tohoto zákazníka; žádná neurální data od zákazníka neexistují.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Struktura a přesnost paměti určují, jak se vybavené epizody použijí při volbě
Harhen N. C., Bornstein A. M., Hartley C. A. (2026): Developmental changes in memory structure and precision alter the use of retrieved episodes during decisions for reward. PNAS 123(31):e2525494123.
PMID 42525510DOI 10.1073/pnas.2525494123
Jak přesně a jak strukturovaně je epizoda vybavena, určuje, zda a jak se použije při rozhodování o odměně; jde o vývojovou změnu vzorkování epizod (episodic sampling), nikoli o obecnou paměťovou kapacitu.
Vývojový vzorek 8–25 let a laboratorní úloha; závěr se týká vzorkování epizod a přesnosti vybavení, nelze jej vykládat jako obecnou paměťovou kapacitu ani jako měření paměti konkrétního zákazníka.
přehledová studie · nepřímá podpora (analogie, jiný druh nebo jiná úloha)
Kortikální inference: chyby, přesvědčení a cesty — metodická opatrnost
Auksztulewicz R. et al. (2026): From errors to beliefs and routes — rethinking cortical inference. Neuroscience & Biobehavioral Reviews 189:106870.
PMID 42447944DOI 10.1016/j.neubiorev.2026.106870
Interpretace kortikální inference (prediktivní chyby, aktualizace přesvědčení) je metodicky nejednoznačná; stejná data snesou více výpočetních vysvětlení.
Slouží výhradně jako METODICKÁ OPATRNOST pro síťové/výpočetní formulace. Není evidencí o zákazníkovi ani o žádném mechanismu jeho rozhodování a nesmí podporovat projekci systému.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Curhan & Pentland (2007) — interakční dynamika predikuje výsledek vyjednávání
Curhan J. R., Pentland A. (2007): Thin slices of negotiation — predicting outcomes from conversational dynamics within the first 5 minutes. Journal of Applied Psychology 92(3):802–811.
PMID 17484561DOI 10.1037/0021-9010.92.3.802
Paraverbální a konverzační dynamika (tempo, střídání replik, variabilita hlasu) v prvních minutách jednání statisticky vysvětluje část rozptylu výsledku vyjednávání.
Skupinová statistika ze simulovaných vyjednávání; neumožňuje odečíst stav ani záměr konkrétního člověka z jednoho projevu v jedné schůzce.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Schwartz et al. (2002) — maximizing vs. satisficing
Schwartz B., Ward A., Monterosso J., Lyubomirsky S., White K., Lehman D. R. (2002): Maximizing versus satisficing — happiness is a matter of choice. Journal of Personality and Social Psychology 83(5):1178–1197.
PMID 12416921DOI 10.1037/0022-3514.83.5.1178
Lidé se stabilně liší v tendenci vyčerpávajícího srovnávání možností; maximizéři shromažďují více informací, srovnávají déle a rozhodnutí uzavírají později.
Dotazníkově měřená dispozice s korelačními vazbami; nepředikuje chování jednoho člověka v jedné obchodní schůzce.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Higgins (1997/1998) — regulační zaměření (prevence vs. promoce)
Higgins E. T. (1997): Beyond pleasure and pain. American Psychologist 52(12):1280–1300; navazuje Higgins E. T. (1998): Promotion and prevention — regulatory focus as a motivational principle.
PMID 9414606DOI 10.1037/0003-066X.52.12.1280
Motivační zaměření na zisk (promoce) versus na zamezení ztráty (prevence) systematicky mění, jakou informaci lidé vyžadují a jaký jazyk je přesvědčuje.
Skupinové experimentální efekty; zaměření je situačně měnitelné a nelze jej z odpovědí ve workshopu měřit jako rys jednotlivce.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Cacioppo & Petty (1982) — Need for Cognition
Cacioppo J. T., Petty R. E. (1982): The need for cognition. Journal of Personality and Social Psychology 42(1):116–131.
DOI 10.1037/0022-3514.42.1.116
Lidé s vysokou potřebou kognice zpracovávají argumenty do hloubky, vyžadují detail a kvantifikovaný podklad a méně reagují na povrchové signály.
Dispoziční škála validovaná v laboratorních přesvědčovacích úlohách; nejde o měření tohoto zákazníka ani o predikci jedné konverzace.
přehledová studie · středně silná podpora obecného mechanismu
Cialdini & Goldstein (2004) — sociální důkaz a informační vliv
Cialdini R. B., Goldstein N. J. (2004): Social influence — compliance and conformity. Annual Review of Psychology 55:591–621.
PMID 14744228DOI 10.1146/annurev.psych.55.090902.142015
Za nejistoty roste váha informačního sociálního vlivu — chování a hodnocení podobných druhých se používá jako vodítko pro vlastní volbu.
Přehled skupinových efektů; nevypovídá o tom, které konkrétní referenci daný kupující uvěří.
experiment (lidé) · slabá podpora obecného mechanismu
Mehrabian (1969) — postoj a pozice těla jako signál „immediacy“
Mehrabian A. (1969): Significance of posture and position in the communication of attitude and status relationships. Psychological Bulletin 71(5):359–372. — tradice výzkumu immediacy, později rozpracovaná Andersenem.
PMID 4892572DOI 10.1037/h0027349
Přiblížení, orientace trupu a otevřenost pozice jsou v laboratorních kódováních slabě spojeny s vyjádřenou blízkostí a zapojením do interakce.
Malé efekty, silná kulturní a situační závislost; jednotlivé posturální vodítko není diagnostické a nesmí být čteno jako stav mysli.
experiment (lidé) · slabá podpora obecného mechanismu
Price & Harmon-Jones (2010) — tělesná poloha a approach/avoidance zpracování
Price T. F., Harmon-Jones E. (2010): The effect of embodied emotive states on cognitive categorization. Emotion 10(6):934–938.
DOI 10.1037/a0019809
Experimentálně navozená poloha těla (předklon vs. záklon) mírně mění zpracování podnětů ve smyslu approach/avoidance motivace.
Malý laboratorní efekt na kognitivní úlohu; NEpodporuje tvrzení „power posingu“ o změně sebedůvěry, hormonů ani obchodních výsledků a nelze jím čít postoj konkrétního člověka.
observační studie · slabá podpora obecného mechanismu
Rackham (SPIN Selling) — vzorec implikačních otázek (practitioner-grade)
Rackham N. (1988): SPIN Selling. McGraw-Hill. — rozsáhlá, ale nerecenzovaná analýza obchodních rozhovorů; zdroj praktické úrovně.
V delších a rizikovějších obchodních cyklech se u kupujících popisuje vzorec dotazování na důsledky a dopady (implikační otázky) před uzavřením.
Nerecenzovaný praktický zdroj bez publikované metodiky; nesmí být použit jako empirický důkaz a nikdy nestojí u výroku sám.
observační studie · slabá podpora obecného mechanismu
Vyžadování referencí v B2B nákupu (practitioner-grade)
Agregovaná obchodní praxe: v B2B nákupu s vyšším rizikem kupující typicky vyžadují reference, případové studie nebo doporučení třetí strany před podpisem. Zdroj praktické úrovně, nikoli recenzovaná studie.
Popisuje, jak se obecný mechanismus sociálního vlivu projevuje konkrétním chováním v B2B nákupu (žádost o referenci či případovou studii).
Bez recenzované metodiky a bez publikovaných dat; nesmí sloužit jako empirický doklad ani jako samostatná citace u výroku.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Modic, Anderson & Palomäki (2018) — škála susceptibility k přesvědčování (StP-II)
Modic D., Anderson R., Palomäki J. (2018): We will make you like our research — the development of a susceptibility-to-persuasion scale. PLOS ONE 13(3):e0194119. 54 položek, 10 subškál, Cronbachovo α = .958 (n = 779).
DOI 10.1371/journal.pone.0194119
Susceptibilita k přesvědčování je vícedimenzionální a měřitelná: lidé se stabilně a oddělitelně liší v citlivosti na autoritu, sociální vliv, konzistenci, potřebu kognice, jedinečnost a další subškály. Stejný nástroj používají výzkumníci ochrany spotřebitele ke screeningu zranitelnosti vůči podvodům.
Dotazníková dispoziční škála validovaná mimo obchodní kontext. Skóre v tomto modulu NEjsou administrací StP-II — jsou odvozena z workshopových odpovědí o rozhodování, a proto jsou směrovým signálem, nikoli psychometrickým testovým skóre.
experiment (lidé) · středně silná podpora obecného mechanismu
Kaptein et al. (2015) — persuasion profiles a rozdílná citlivost na strategie
Kaptein M., Markopoulos P., de Ruyter B., Aarts E. (2015): Personalizing persuasive technologies — explicit and implicit personalization using persuasion profiles. International Journal of Human-Computer Studies 77:38–51.
DOI 10.1016/j.ijhcs.2015.01.004
Jednotlivci se systematicky liší v tom, na které ovlivňovací strategie reagují; přiřazení sdělení k profilu mění účinnost, a nesprávně přiřazená strategie může účinnost snížit pod úroveň neutrálního sdělení.
Efekty byly měřeny v digitálních experimentálních systémech se sledovanou odezvou; z odpovědí ve workshopu nelze změřit profil jednotlivce ani predikovat jednu konkrétní schůzku.
Die Fach-Registry und die Zitate werden in der Originalsprache der Quellen angezeigt.
Wissenschaftliche Grenzen
- · Gegenstand des Berichts: ein verhaltensbezogenes, neuro-informiertes Modell des Zielkunden des Kundengeschäfts, erstellt aus 28 strukturierten Workshop-Antworten (T1–T28).
- · Es ist keine neurologische, psychiatrische oder psychologische Untersuchung, keine Diagnostik und kein klinischer Befund; es bezieht sich auf keine konkrete natürliche Person als Patient.
- · Es wurden keine bildgebenden (fMRT, EEG, MEG), okulometrischen, physiologischen oder Biomarker-Daten erhoben. Der Bericht behauptet daher keine gemessene Hirnaktivität, keine Aktivierung von Regionen und keine Neurotransmitterspiegel.
- · Die Relevanz- und Zuverlässigkeitsscores sind interne Modellscores, abgeleitet aus dem Text der Antworten. Sie sind keine Wahrscheinlichkeit der Aktivierung einer Hirnregion und kein Maß der Erlebnisintensität.
- · Neurokognitive Inhalte sind stets HYPOTHESIS auf der Ebene interagierender Systeme und Netzwerke. Eine Zuordnung eine Region = eine Emotion (zum Beispiel „Amygdala = Angst") ist wissenschaftlich unhaltbar und wird in diesem Bericht nicht verwendet.
- · Wo die Evidenz nicht genügt, ist der Punkt mit TO VERIFY gekennzeichnet. TO VERIFY ist ein Zustand der Evidenz, keine Schlussfolgerung über den Kunden.
